Freediving a surf – Bali 2016

Může se zdát, že život na Maltě je procházka růžovým sadem, ne-vždy tomu tak je a člověk jako všude jinde časem začne objevovat více a více minusů jako proti pól nádhernému počasí a výhledu na moře hned z balkónu.

Konec roku byl pro mne velmi naročný a cítil jsem, že v rámci duševního zdraví bude potřeba obdarovat se narozeninovým dárkem v podobě dalšího výletu. Magické Bali mne k sobě přitahuje jako magnet už nějakou tu dobu, při jednou dlouhém a vyčerpávajícím přesčasu okolo jedné v noci čekám na boot serveru a při té příležitosti procházím weby které navštěvuji už notnou řádku let, mezi nimi i Čárysův project pimpyourlife, spící mysl se probouzí když narážím na volné termíny pro trénink a certifikaci freedivingu právě na bali. Ten večer píšu email.

Martin promptně odepisuje a mám z jeho odpovědí velmi dobrý pocit vypadá to že si budeme rozumnět. Letenky s China southern airlines, vychází z Říma za pár korun a do toho stop over v kantonu s čtyř hvězdičkovým hotelem zdarma no neber to!

Obratem kupuju a těším se co přijde.

Cesta byla velmi dlouhá, na letišti v denpasaru mne vítá milý lokál Numan který se stará o vilu kde Martin organizuje své kempy. Přijíždím okolo čtvrté ranní dáváme rychlý briefing a vybirám si jako svou postel venkovní přístřešek zvaný gazzebo, jupí to bude romantika.

Freediving

Taak a začínáme. Každý den je nabitý k prasknutí jóga, trening, snidane, trening, teorie, večeře a dobrovolný tréning na závěr každého dne – kliky a power joga s Martinem, případně lehká mua-thai příprava s Danem a večer zakončený hlubokými diskuzemi v restauraci na pláži.

Prostě Bomba!

Jelikož spím víceméně pod širákem každé ráno mne budí kokrhaní kohoutů, vítačů nového dne, společně s prvními ranními paprsky nad mořem. V kombinaci se zeleným čajem na pláži je to čarovná kombinace.
Kolegové a kolegyně v tréningu jsou všichni ostřílení borci co se topí 20+. Při prvních ponorech zjišťuju, že de fakto celou dobu při scubadivingu používám neefektivní techniku vyrovnání tlaku v meziuší, což mne dost limituje při klasickém freedive ponoru kdy se jde střemhlav dolů s hlavou na hrudníku. Při tom se hold blbě polyká.

Naštěstí díky hutné přípravě pod individuálním vedením guru Martina (Díky!), se nám společnými silami podaří zlomit moje podvědomé návyky a dokonce si osvojuju pokročilejší techniku “frenzlův manévr” která umožňuje vyrovnat tlak i ve větších hloubkách.

Což velmi cením zvláště po nedávné nehodě při potápění. Je s podivem jak málo je tomuto životně důležitému tématu věnováno při klasickém scuba výcviku.

Rest days vyplňuju single výlety na scooteru po okolí, řízení na bali je kapitola sama pro sebe. Naštěstí mám velmi obstojný ghetto defense driving skill už z malty kde si bez scooteru nedokážu transport představit – kontra místňáci, kteří si vyloženě libujou v tom čekat v zácpě dvě hodiny kvůli trase kterou mají pěšky za dvacet minut, ale to je na jiné povídání. Navštěvuji chrám pura lempuyan se spektakulárním výhledem, energie toho místa je vážne nepopsatelná.
Nestačí mi to a volím si výšlap po 1400 schodech směrem k nejvýše položenému chrámu komplexu, volím five fingers boty a při sestupu kdy se mi nohy klepou jak maltské prostitutce zjišťuju, že to nebylo to pravé ořechové, ale hold “dal ses na boj, tak bojuj” takže nejde jinak.

Zakončuju parádní večeří ve městečku Amed v tamní mecce freedivingu základně “apneista”. Krása střídá nádheru.

Mimo tréninků v okolí dáváme i výlet na manty lodí, zbaběle abych viděl co nejvíc volím klasický potápěčský baťoh a nelituju, nádherná podívaná na mořské anděly za to prostě stála. Vidět martina jak si dole s nima blbne na jeden nádech okolo pěti minut ten to ovšem posouvá do dalšího levelu a to to nebyli delfíni…. :))

Dva týdny ubíhají rychle a svoje staré zvyky pořádně lámu až poslední trénink na bojce kdy se v komfortu dostávám pěkně hluboko. Jupíí. FII level 1 freediver nebyl zadarmo, ale byla to zkušenost co mě posunula ve všech směrech kupředu.

Pokud vás to zajímá mrkněte na report a detaily k martinovi.

Surf

Čirou náhodou, zjišťuju že na Bali je i můj starý známy Janis Kundzis, super vyklidněný týpek co se živi stavbou skateparků (mrkněte na jejich FB).
Slovo dalo slovo, Janis má zrovna v mém termínu volno na vilovém komplexu který pronajal, huraaaa. Je neuvěřitelné jaké náhody se člověku dějou, jeden by si až myslel, že nic není jen tak.
Surfové spoty sou neuvěřitelné, jánis sice tvrdí, že vlny nic moc ale pro mě totální nadšení, chytnout hned první vlnu po roce je fakt super pocit.

Zbytek pobytu tak proběhl v přijemném stereotypu; vstát, scooter, surf, oběd, surf, masáž to vše v ceně asi 100 000 IDR nějakých dvěsta Kč není vůbec zlé a to se zdražovalo…

Akorat člověk musí trošku objet okolí a objevovat v resortech tyhle ceny nenajdete.

Čína

Na cestě zpět mám 15 hodin v Guangzou které hodlám využít do plna i přes únavu. Na letišti potkávám sympatické francouze Guláše s Šarlotou a vyrážíme na tour de kanton, parádní oběd, ve kterém jsme pro jistutu
vynechali místní speciality typu nebohé želvičky kterých mi bylo fakt líto po potápění s nimi na bali, kuřecí pařáty a jiné pamlsky. Tour končíme saunou a bazénem na hotelu. Easy livin.
Momentáně sedím v Římě a píšu tyhle řádky, kupodivu necítím jetlag díky plánování spánku na evropský čas, vřele doporučuju :))
Jako každý výlet do neznáma i tenhle nebyl vyjímkou a posunul mě zase o krok dál.

Díky všem skvělým lidem se kterými se měl tu čest se potkat!

Tom