Poslední dobou nejsi vůbec k zastižení popiš nám co vyplňovalo tvůj čas minulý měsíc.

Kolotoč závodů byl solidně roztočenej, trochu se pozastavil na necelý měsíc, kdy moje ruce potřebovaly malou operaci a lehkej oddych, když má člověk na konci června za sebou na 20 závodů, musí se to někde projevit, není to jen ježdění, ale cestování po celý Evropě, spaní v autě bez nějakého většího oddechu.. Po obdržení pozvánky na Crankworx jsem si řekl „škoda už druhý rok mi to uteče“, po dvou týdnech mám neskutečnou psychickou podporu a beru nemožnou účast an Crankworx jako výzvu, po 3,5 týdnech i když ruka není 100%-ní, vyrážím a plním si takovej svůj velkej životní cíl, po příjezdu už to jde rychle, pozvánka na Suzuki Nine Knights presented by G-shock pouhé 3dny po příletu do evropy už skáču v Rakouských Alpách se slušným Jetlagem, poslední den v rakousku kde točím své video pro G-shock padám – jsou z toho naražený žebra a plíce, ale dávám chill asi na 3-4dny a pokračuju směr Offline sport games do Maďarska. Potom nasleduje 10 dní ve Francii, kde zkouším poprvé Surf a dávám každodenní tennis, v plánu mám ještě závody v Švýcarském Zurichu, německém Mnichově, pak padne sport life nebo Marosana a pak ještě jeden trip s natáčením, ale o tom zase až přístě.

Vraťme se k crankworx co se ti honilo hlavou když ses poprvé po zranění zápěstí pustil dolů z kopce na ?

Pár pochybnustí tu samozřejmě bylo, ale člověk si nikdy v ničem nesmí byt 100% jistý. Žádná zkouška rukou neproběhla, nebyl čas a každý časnější trénink než samotný závod by mohl na ruce špatně působit. Prvni věc bylo že všichni jezdci mě přivítali zpět na kole a nikdo nemohl uvěřit jak jsem to dokázal a to mě nakoplo ještě víc do ježdění a soutěžení. Samozřejmě jsem byl hnedka začleněn do Euro team, který si jezdci z Evropy udělali. Ačkoliv je Crankworx nejlepší a největší slopestyle akce, závodit tam není úplně lehký omezený trénink pouze pár dní před závodem, ale moje první ježdění tam bylo super, hroznej pocit nabití energie a hlavně šťastnej, že opět stojím na kole, samozřejmě jsem si byl plně vědom, že mé ruce jsou oslabené a hlavní je ukázat se a vrátit se domu ve zdraví a dojezdit sezonu.

Doma jsme s napětím sledovali tvou kvalifikaci, první jízda moc nevyšla a ve druhé si se vytáhnul neskutečně nebýt posledního dropu. Jak to celé zpětně hodnotíš?

Několikrát jsem viděl opakování kvalifikace a zpětně přemýšlel co bylo dobře a cp špatně, jsem sám na sebe pyšný co jsem předvedl, mohlo to být lepší ale to vždy, ale mohlo to být i horší. Kvalifikace probíhala po dopoledním tréninku, takže moc sil už nezbývalo. V první jízdě mě na první dropu nevyšla noha při šlápnutí a už se to se mnou táhlo celou jízdu, v druhé jsem měl jasno jedu jako bych jel doma na svých skocích a ukážu všem jak vostře se jezdí u nás doma v Čr, až do posledního dropu to šlo jak po másle ale na posledním dropu jsem jako první zkusil 360 a chybělo málo a bylo z toho finále, ale lehce jsem se zklouznul a nic, první pocit naštvanej, smišený pocity, jak by to dopadlo kdybych udělal něco jinak, ale když druhý den koukám na finále, tolik jezdců se zranilo, proběhlo spousty pádů a byl jsem v tu chvíli rád, že už nemusím jet, vše jsme přežil ve zdraví a získal spousty zkušeností.

Spousta lidí obdivuje tvoji energii a odhodlání, máš na to nějaký speciální recept? Láduješ se kreatinem a suplementy – nebo za tím vězí nějaká zvláštní životospráva?

Mám šanci dělat to co mě baví, tak se to snažím dělat na 120% věnuji tomu hodně času, ale vrací se mi celá ta snaha tím, kam všude jsme se kvůli kolu podíval, co všechno jsme viděl a zažil, poslední dobou jsem začal řešit trochu posilku a jídlo, ale není to 100% protože na cestách to není úplně easy, prášky nejsou vždy tím nejlepším řešení už kvůli tomu že člověk nikdy moc neví co přesně je dobrý a co ne, jsem zastánce lepší dobrej ovocnej fresh drink, tím není moc co zkazit..

Jak hodnotíš domácí scénu a úroveň závodů?

Domácí scéna celkem umírá, je tu jen pár jezdců, kteří to tak trochu drží nad vodou, už delší dobu sleduji české závody i když nemám moc šancí se jich sám osobně zúčastnit.
úroveň závodu v Čr a v zahraničí se nedají srovnávat už kvůli tomu jaké jsou rozpočty tu a v zahraničí, i když pár závodu odpadlo za nějaký čas ale ty co zůstaly jsou opravdu dobry za jakých podmínek a s jakým rozpočtem jsou dělány..

Co bys poradil mladým ambiciózním jezdcům?

Hlavní je aby v tom člověk vždy viděl to co má rád a nedělal to z donucení, vše má svůj čas skoky, triky, nemá smysl trénovat backflip, ale neumět pořádně skákat, což je teďka největší aktuální problém, taky neřešit názory druhých a dělat si vše po svém ale zase si nechat poradit od zkušenějších jezdců, neřešit hadry a módu ale spíš zaujmout ježděním a něčím jiným co dokáže upoutat pozornost.

Na tvé fotce ze surfového pobytu ve francii se na nás směje nějaké zvířátko z tvého kolena, má to nějaký okultní význam (např. odrazení chirurgů?)…?

Po dlouhodobém přemýšlení jsem se rozhodl,že nahodím new tattoo Pumu na koleno, která by měla být symbolem síly a zdraví doufejme tedy že mě bude chránit od zranění a je možný že puma dostane i nějaký další kámoše.

Jak vypadá tvoje příprava? Zvládáš jezdit každý den? Jaký je rozdíl oproti chápaní našeho sportu u nás a v zahraničí?

Trénování na kole je mnohem větší dřina než se na první pohled může zdát, já jezdím každý den i několik hodin, například na Novém Zélandu jsem trénoval 3krát denně, doma jednou denně ale někdy i několik hodin, jen trénink děla Mistra, v poslední době jsme do toho zapojil cvičení a plavání, ale všeho s mírou.Tyhle sporty jsou dost nové proto nejsou tolik v podvědomí jako fotbal atd ale v USA se tyhle sporty dostaly už před nějakým časem do televize a jsou za profesionalny uznavany sportovce, ne jako tu že se člověk o něco snaží a pak je ještě považován za vandala či nějakého feťáka.